Pro letošní soutěž zaznamenal robot pár kosmetických změn. LCD displeje, které byly na slunci špatně čitelné se vyměnily za dva čtyřřádkové s technologií OLED. Krásné, jasné, ale ukázalo se, že jejich čitelnost na sluníčku taky nic moc. Ale je to lepší, než to bylo. Displeje byly doplněny o nějaký ten procesor picaxe a s hlavním procesorem komunikují přes sběrnici I2C. Veškeré vypisované texty si již pamatují sami a tak se získalo spoustu potřebného místa pro program v hlavním procesoru. Do něj lze dostat „jen“ cca 2000 řádků a ty jsou už plné. Teď jim už posílá jen hodnoty, které mají zobrazit. Těch také přibilo, tak že díky této změně lze vidět údaje potřebné při ladění programu jako např. Číslo bodu ke kterému jede, vzdálenost od tohoto bodu, jakým algoritmem je zrovna řízen ( GPS, kompas, kamera... ), rychlosti motorů, vypočtený a skutečné azimut a plno údajů z GPS. Menu na displeji se samo dynamicky mění podle potřeby a režimu, ve kterém se robot zrovna nalézá. (obr. 27) Další potřebnou změnou bylo zrušení několika přepínačů umístěných přímo na plošném spoji mezi procesory. Ty byly umístěny pod displeje tak, aby byly dobře ovladatelné. I ony mají svůj procesor, tak že také komunikují přes I2c sběrnici. To má velkou výhodu v tom, že jim lze libovolně přiřadit libovolnou funkci bez potřeby změny elektrického zapojení. Stačí jen přepsat program. Díky nim lze na displeji zobrazit např. vzdálenosti jednotlivých ultrazvukových senzorů, což je údaj výborný při ladění objíždění překážek. Po přepnutí se místo nich objeví údaje z GPS. Hlavní změnou pro letošní rok měl být laserový scanner vyrobený z LIDAR-Lite v2 - https://www.pulsedlight3d.com/ - (obr. 28)  krásná věcička s dosahem až 40m, ale to jen od dobře odrazové plochy. Ve skutečnosti se pohybuje detekce překážky – většího stromu asi do 15m. Dál už nic moc. Zkoušel jsem ho v zimě, tak že doma v pokoji. Tam chodil fantasticky. Udělal jsem tedy mechanismus na otáčení, přidělal na robota a těšil se na testy venku. A všechno bylo jinak. Pokud viděl v rozumné vzdálenosti překážku, tak super. Ale jak se mu nevrátil odražený paprsek zpět, začne házet nesmyslné údaje. Většinou cca od 1 do 3m. A to je problém, který jsem nedokázal vyřešit. Alespoň tedy zatím. Pro tento rok se tedy nepoužil. (obr. 29)  Vyhodnocení cesty pro jízdu robota v podstatě zůstalo stejné jako v loni. Moc se na něm ani vylepšit pro tento závod nedá. Změnilo se vyhýbání překážkám a možnost přepínačem zvolit vzdálenost, ve které má robot překážku objíždět. Princip hledání kuželu je stejný – podle GPS dojet do místa, kde se má kužel nacházet, zapnout kameru a hledat pomocí otáčení robota červený kužel. Když ho kamera najde, tak podle ní jet směrem ke kuželu dokud do něj nenarazí. Vyklopit míček a hurá na další kužel. Nulté a první dvě soutěžní kola jel robot přesně podle zadaných souřadnic a i kužely našel bez větších problémů. Pravda, jednou narazil do stromu, ale couvl a pak už se mu vyhnul. Ve třetím kole se ale během jízdy zasekla z neznámých důvodů GPS a přestala posílat aktuální souřadnice. Až když dojel robot na samé hranice parku pod velké stromy, tak se pobrala k životu patrně z důvodů ztráty signálu. Robot se otočil a vrátil se zpět ke kuželu, který předtím minul. Zbytek kola pak v pořádku dojel až do konce. (obr. 30)  Nasbírané body mu stačily k umístění na první příčce. Ale konkurence nám začíná šlapat na paty a vypadá to, že příští rok to bude souboj, jak se patří, ve kterém rozhodne i malá chybička. Kolegové z týmu JECC z Německa i bez velké přípravy ukázaly, že je jejich robot Fels poslouchá a plní perfektně zadané úkoly. I robot ROVER týmu Short Circuits Prague a robot Ambot Aleše Holuba se každým rokem zlepšuje a dává najevo, že se jen tak nevzdá. Budeme se tedy nejen na ně příští rok těšit.