Po nesplněných představách s přesností a stabilitou krásného a malého
          leteckého gyrokompasu jsme se museli vrátit vývojově o rok zpět. Druhé
          místo v loňské soutěži sice bylo krásné, ale toto umístění bylo jen díky
          tomu, že se tento rok nějak nedařilo nikomu. Naše nejdelší ujetá vzdálenost
          byla pouhých asi 90m z dráhy dlouhé celkem 314m. Celkové výsledky byly
          možná ovlivněné i špatným počasím či erupcemi na slunci, kterého jsme si
          ale v den závodu moc neužili… Nebylo pochyb o tom, že co je malé nemusí
          být vždy nejlepší. I přes rozsáhlé změny, kterými robot prošel v loňském
          roce se vše musí vrátit zpět. A tak se také stalo. Dostal lepší lasery
          na zaměřování při startu a hlavní změnou byla v pořadí již třetí výměna
          motorů. Stěračové motory byly dostatečně silné pro pohyb na hladkém povrchu,
          kterým je cesta v parku, ale pro otáčení v trávě jsou slabé. Opět čirou
          náhodou se podařilo sehnat motory, které naprosto splnily naše požadavky.
          Malé a neuvěřitelně silné. Akorát jejich regulace je problém. Jde o tří
          – fázové motory na 12V,
          
(obr. 8)  které se používají v osobních autech jako posilovač
          řízení. Svým silným vinutím s téměř nulovým odporem připomínají spíše startér,
          ale modelářský regulátor s nimi nakonec začal fungovat skvěle. Bylo nutné
          sice doplnit snímače polohy rotoru, který regulátor požaduje, ale vyplatilo
          se. Vysoká síla, kterou dokáží vyvinout byla odměnou za úsilí, které to
          stálo. Ale jako vždy, nic není tak jednoduché, jak se zpočátku zdá. Objevil
          se tu další problém. Velká síla je super, ale když má robot zatočit, tak
          jede stále skoro rovně. Při hmotnosti cca 50Kg se totiž začíná motor, který
          má pomalejší otáčky při zatáčení roztáčet místo toho, aby si své otáčky
          držel. A to i přes to, že je zde šneková převodovka. Mechanické brzdění
          se do robota nevejde a tak se začalo zkoušet co vydrží regulátory. Jedním
          slovem „hodně“…. Muselo být doplněno další snímání otáček motorů a tento
          signál byl porovnáván s tím požadovaným. O vyhodnocení se starají programy
          procesorů PICAXE,
          
(obr. 9)  kterých je v robotu asi kolem 20 kusů. Pokud
          se motor začne roztáčet víc, než je požadováno, připojí se paralelně k
          vinutí „ brzdné „ rezistory s odporem několika málo ohmů a motor který
          se začne chovat jako dynamo zpomalý. Na stejném principu je brzděný i v
          případě, kdy má jeden motor stát a druhý se točit – to je při otáčení na
          místě. Tady je ale už vinutí zkratované „ natvrdo „ . Ale vraťme se k vlastní
          soutěži RORO 2013. Výměna motorů sebou přinesla i mírné zvýšení rychlosti,
          což bylo vítáno, neboť při dosažení stejných ujetých vzdáleností vítězí
          ten rychlejší. Robot projel všechny tři kola výborně a ještě s nejlepším
          časem.