Po loňském opětovném vítězství s robotem řízeným mechanickým gyroskopem
jsme zase letos zkoušeli štěstí s navigací pomocí GPS. A opět se ukázalo,
že tento systém není to pravé ořechové. Alespoň tedy ne v podmínkách, které
jsou v Píseckém parku. Předloňský pokus dostat robota s GPS navigací do
315m vzdáleného cíle skončil na 17metrech, což byl vůbec nejhorší výsledek
ze všech našich pokusů v uplynulých letech. Nutno ale podotknout, že ani
ostatním týmům se tento rok taká dobře nevedlo. V tomto roce se dojet až
do cíle nepodařilo nikomu. U našeho drobečka to zřejmě způsobil kompas,
který se využívá společně s GPS pro určení směru jízdy. Do jeho blízkosti
se umístila anténa GPS, která má na spodku silné magnety a ty negativně
ovlivnily činnost kompasu. Tento efekt byl odstraněn přidáním dalších magnetů
tak, aby se magnetické pole vyrušilo. Při zkušebních jízdách se to ukázalo
jako postačující pro přesné navádění a tak plni očekávání jsme robota připravili
na startovní čáru. V prvním kole se robot na značce 20m rozhodl odbočit
vlevo a tím svůj pokus ukončil. Radost nám ale udělal ve druhém kole, kdy
sice kličkoval z jedné strany chodníku na druhou, ale i tak dojel až do
cíle. Ostatní kola se mu to již nepodařilo.
(obr. 25) Do cíle se podařilo dojet celkem 6 robotům
a tak o pořadí rozhodoval jen čas. Skončili jsme na 4. místě z celkového
počtu 21 soutěžních strojů, což byl pro nás výborný výsledek. A proč vlastně
dojel do cíle jen jednou ze čtyř pokusů? Toť otázka. Jsou dvě možnosti.
Ovlivnění kompasu elektrickým vedením pod povrchem chodníku (to ještě prověříme)
nebo špatným vyhodnocení polohy pomocí GPS. Robot používá přesnou geodetickou
GPS a ta potřebuje pro svůj výpočet dobrý výhled na oblohu – na satelity.
Krátce po startu má ale výhled na pravé straně zastíněný velkými stromy
a na levé straně ne. Pak se může stát, že špatně vypočítá svojí polohu
a tím robota navede mimo cesty. A jak dál? Nejlepší výsledky jsou s mechanickým
gyroskopem.Je tu ale jeden problém. Letos se přes cestu objevila nečekaná
překážka. Kabel elektrického vedení a kolem něho nájezdový můstek. Pokud
by se použil gyroskop, tak při rychlosti, kterou se robot šine k vytouženému
cíli a výšce přejezdu by i s odpruženým podvozkem byl náraz tak velký,
že by se gyroskop rozladil a nedokázal by udržet požadovaný směr. Ještě
se uvidí, zda to risknout a použít znovu gyroskop.
(obr. 26)
